Milevsko - výjimečné místo českých kulturních a duchovních dějin    

Milevsko

Nepočetné židovské osídlení bylo od 16. století následující: r. 1694 - 8 rodin, r. 1783 - 10 rodin, r. 1849 - 90 Židů, maximum v r. 1890 - 127 Židů, 1910 - 133 židů a 1930 - 81 židů. Židovská náboženská obec je doložena od 17. století do nacistické okupace. Rodiště právníka a politika Angelo Goldsteina (1889 - 1947).

Nová synagoga -Sokolovská ulice čp. 209, postavena v letech 1914 - 1919 podle projektu pražského architekta Střílka. Její exteriér se vyznačuje ojedinělou kombinací klasicistních a kubistických prvků, které navrhl přední architekt českého kubismu O. Tyl. Bohoslužebným účelům židovské obce sloužila do druhé světové války, za okupace sklad sušeného mléka a obalů. Od r. 1950 dosud modlitebna Církve československé husitské. Dochován novoempírový pískovcový svatostánek a ze tří stran ženské galerie podepřená kamennými sloupy.

Hřbitov - nalezneme na katastru městyse Sepekov, 1,7 km severovýchodně od milevského náměstí, na kraji lesa Bělohrad u hájovny Židovna. Byl založen před r. 1714. Na jeho ploše je v pravidelných řadách umístěno asi 200 náhrobních kamenů od dob založení do roku 1938, mezi nimi i několik hodnotných barokních a klasicistních stél. Obřadní síň postavena v r. 1928.

Kovářov

Židovské osídlení od první poloviny 19. století, r. 1930 - 15 Židů. V domě čp. 39 bývala modlitebna.

Hřbitov - svahový hřbitov byl založen v první polovině 19. století 500 m severozápadně od centra obce při jihovýchodní patě Kovářovské hůrky a dnes je ukrytý v okraji lesa. Náhrobních kamenů je asi 120, od doby založení do r. 1940. Z bývalé obřadní síně je dochováno pouze torzo v severozápadním rohu hřbitova.

Nosetín

Židovské osídlení od 18. století.

Hřbitov - 1 km jihovýchodně od obce, při silnici do obce Květuš. Založen patrně na počátku 18. století, užíván do počátku 20. století. Dochováno 45 náhrobků od r. 1722, část z nich je povalena. Z márnice zůstalo pouze obvodové zdivo.

Zběšičky

Židovské osídlení od počátku 18. století.

Hřbitov - na okraji zalesněné stráně, 500 m severozápadně od obce, v blízkosti cesty vedoucí z hlavní silnice z Veselíčka do Zběšiček k rybníku Zavadil. Pozemek zakoupen v r. 1750. Ve svahovém areálu 102 náhrobních kamenů od založení do r. 1932. Při vstupu márnice, rekonstruovaná dle dochovaných dokumentů.